Mladší žáci v Polabinách bojovali, ale góly přišly až v závěru…

Asi poslední letošní turnaj a dvojzápasy se Sršni a domácím bílým týmem…

Jak prohrát zápas v poslední minutě aneb remízu jsme si zasloužili,,,

Sršňům jsme měli co vracet a tak před prvním zápasem turnaje přišla na řadu dokonce i mentální příprava hráčů a hráček. Společně s Davidem Snítilem musím přiznat, že se nám určitě vyplatila. Náš soustředěný výkon, vynikající Míša v bráně a naše střelecká nemohoucnost. Remíza by pro nás měla po předchozích výsledcích „cenu zlata“ a do poslední minuty jsme v ní věřili všichni. Ale po hrubce v obraně Míša po nechytatelné střele kapituloval. Škoda … remíza by nám slušela.

Ale nutno přiznat musíme před výkonem našich svěřenců smeknout a poděkovat… a soupeři poblahopřát k těsné výhře.

Tento zápas hodně ovlivnit všechny ostatní, protože nás stál hodně sil a naše střelecká nemohoucnost nás odsoudila do role poraženého týmu.

Poslední zápas s domácím týmem se odvíjel jak přes kopírák. Ale nakonec se nad námi za bojovnost a houževnatost asi „gólon bůh“ slitoval a krůček za krůčkem jsme došli k cenné remíze. Když se nám skvěle podařilo využít hru bez brankáře. Cenny bod na závěr…

V samostatných nájezdech jsme následně vyhořeli… Ale David v naší bráně měl několik skvělých zákroků.

Vzhledem k situaci, která kolem nás panuje je škoda, že jsme museli skončit…

Hodně se nám podařilo zlepšit a hlavně máme na čem pracovat

Díky všem za bojovnost a Davidovi seniorovi za přístup a motivační nasazení nejen dětem…