NESTÁRNOUCÍ MATADOR HODNOTÍ VYSTOUPENÍ V 2. LIZE

Druhým respondentem, který nám přiblíží průběh úspěšného tažení Lokomotivy za mistrovským titulem ve druhé lize bude další asistent trenéra, stále hrající oddílová legenda, která neuvěřitelným způsobem odolává běhu času a dokazuje, že věk je jen číslo. Je to velezkušený střední útočník, který figuroval i v hokejbalové reprezentaci a následně si zahrál v jejím dresu. Další z držitelů „Ceny města Česká Třebová“ ověnčený řadou úspěchů a medailemi, nejen na hokejbale, který hrál téměř všechny soutěže napříč republikovým spektrem a jako jeden z mála jeho vrstevníků je stále aktivní. Není jím nikdo jiný než Petr Kvasnička.

Petře, můžeš zhodnotit základní část, kde tým mužů skončil druhý o bod za vedoucím Chlumcem nad Cidlinou?

„Chtěl bych říct, že jsme se rozjížděli na podzim trochu pomaleji. Myslím si, že se hledala ideální sestava, která se ustálila v jarní části po návratu některých hráčů. Dokonce jsme se dostali v průběhu sezóny na první místo. Mysleli jsem si, že tam vydržíme až do play off, bohužel se nám nepovedl jeden zápas, což se stane a skončili jsme druzí. Podle mě jsme si v základní části budovali především tu nejlepší pozici pro play off.“

Když se ohlédneš za sériemi se Žamberkem, následně Autosklem Pardubice a Chlumcem nad Cidlinou, jak si je viděl Ty?

„Sedla si sestava. Vrátili se hráči, kteří byli tahouny týmu a bylo to hrozně znát. Ještě než začalo play off, tak jsem na jednom z tréninků řekl, že pro mě by byl jasný neúspěch nepostup do finále. Tým za mě byl na úrovni 1. ligy a myslím si, že v loňské sezóně jsme tak kvalitní tým neměli jako jsme měli letos. Dalším důležitým faktorem byl přetlak. Musím vyzvednout kluky, kteří nehráli a postavili se k tomu skvěle. Čekali na svoji šanci. Vím, že to není jednoduché, kdysi jsem zažil v hokeji takovou situaci, že čekat na příležitost, když je tým rozjetý, je těžká pozice, ale bylo to hrozně zdravé. Protože si myslím, že Michal (hlavní trenér Michal Broulík), to nastavil tak, že kdo nebude šlapat, tak bohužel v té sestavě nemá místo.“

Jako jeden z mála hráčů si pamětníkem titulu ve 2. lize v sezóně 2004/2005. Když zavzpomínáš a pokusíš se srovnat play off a vůbec tým před 13 lety a teď, tak v čem vidíš rozdíly nebo naopak podobnosti?

„Je to strašná doba a abych řekl pravdu, tak si pamatuji pouze finále. Moc jsem toho tenkrát v té sezóně neodehrál, protože jsem hrál extraligu v Letohradě a de facto jsem nastoupil až na play off. Musím říct, že podle toho, co si pamatuji, jsme prohráli první dva zápasy s Poličkou a moc jsme tomu nevěřili, že to dokážeme zvrátit. Soupeř byl silný, byly to hrozně těžké zápasy. V porovnání s tím, co se podařilo teď to vypadá hrozně jednoduše, že jsme vyhráli 3:0 na zápasy, ale pozor! Oba zápasy v Chlumci byly velmi vyrovnané, byly to těžké zápasy pro nás a to, že jsme si vezli dva zápasy domů, já osobně jsem věřil v jeden, byly dva, tak jsme už tu šanci nechtěli pustit. Zdá se to, že letos to bylo jednoduché ve srovnání s tím, co bylo před 13 lety, ale každý ten zápas byl těžký. Kdybych srovnával týmy, tak oba měly vnitřní sílu, jak ten před 13 lety, tak ten současný. Kluci drželi při sobě, trochu mi příjde, že se dokážeme víc semknout až v momentě, kdy se nám začne dařit, což je dobře, ale ono to vždy tak neplatí. Musíme stát, ať už se daří nebo nedaří. Závěrem jsem rád za to vítězství, co bylo a jsem šťastný, že jsme to dokázali letos.“

Když se podíváme na vítězný tým ze sezóny 2004 / 2005 a na ten z roku 2017 / 2018, tak myslíš si, že za úspěchem stála věková vyzrálost nebo hráčská vyspělost, protože už před těmi 13 lety byly v týmu hráči zkušenější a když se podíváme na soupisku současného týmu, tak v ní už bylo také dost kluků kolem 30-ti let věku?

„Hokejbal se neustále vyvíjí. Už to není tak jednoduché. Teď vůbec nechci snižovat kvalitu hráčů před 13 lety, to v žádném případě, ale přijde mi, že ten sport se posunul dál. Je to víc o běhání, musí se na to člověk připravit, potrénovat i v té druhé lize. Těžké porovnávat hráče, kteří hráli předtím. Přijde mi to, že jsme letos byli silní, dobře nám zachytal gólman, hráli jsme dobře do obrany, měli jsme hráče, kteří dokázali rozhodovat zápasy. Když to vezmu zpětně, tak v tom roce 2005 jsme to víc ubojovali než, že bychom byli víc hokejbalovější tým.“

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *